aktuality
o nás
Lidé
Stanovy
Členství
Kalendář akcí
Spolupracovníci
Diskuzní fórum
Archiv
Odkazy
Kontakt
   
Reforma veřejné správy / Změna volby senátorů
 

Cílem tohoto textu není obsáhlá studie volebních systémů evropských zemí, ale jejich základní rozdělení na většinové, smíšené a poměrné. Zároveň je nutné upozornit, že se musí rozlišovat mezi většinovými relativními systémy a absolutně většinovými systémy, protože obě skupiny mají diametrálně odlišný dopad na podobu a charakter stranických systémů i volební chování voličů. V textu nejsou zmíněny pouze volební systémy v evropských státech, ale i v některých závislých územích a kvazistátech. Jedná se o zmapování volebních systémů pouze do dolních komor parlamentů.

Poměrný systém

Alandské ostrovy – 35 členů voleno proporčně

Albánie – 140 členů, 100 v jednomandátových obvodech, 40 kompenzačních rozdělováno podle listin, přerozdělování se mohou zúčastnit strany s více než 2,5% a koalice s více než 4%.

Belgie – 150 členů voleno proporčně

Bosna a Hercegovina – volí se celkem tři komory – BiH, FBiH a RS – všechny tři komory proporčně, metoda volebního dělitele Saint Lagüe ( zvýhodňuje středně velké a malé strany), volební klauzule 3% jen na úrovni volebního obvodu

Bulharsko – 240 členů voleno proporčně, vstupní klauzule 4%

Dánsko – 179 ( 4 pro Grónsko a Faerské ostrovy), 40 kompenzačních mandátů, stejný princip jako v Německu, vstupní klauzule 2% či jeden mandát v 1.skrutiniu

Estonsko – 101 členů voleno proporčně

Finsko – 200 členů voleno proporčně

Gibraltar – 17 členů, 2 ex officio, 15 v jednom obvodu, volič vybírá 8 kandidátů

Grónsko – 31 členů voleno proporčně

Chorvatsko – až 150 členů, 140 voleno proporčně, 5 zástupců etnických a národních minorit, až 6 zástupců Chorvatů sídlících v zahraničí

Irsko – komora 166 členů, metoda STV (jednojmenné přenosné hlasování), velmi specifická a složitá, snaží se minimalizovat počet propadlých hlasů, podoba volebního systému má historické příčiny

Island – 63 členů, voleno proporčně

Kosovo – 120 členů, 100 voleno proporčně, 20 zástupců etnických minorit

Kypr – 59 členů, 56 voleno proporčně, 3 zástupci etnických menšin

Kypr Severní ( de facto) – 50 členů voleno proporčně

Lichtenštejnsko – 25 členů voleno proporčně ve 2 obvodech

Lotyšsko - 100 členů voleno proporčně

Lucembursko – 60 členů voleno proporčně

Malta – 65 členů voleno systémem STV

Moldávie – 101 členů voleno proporčně

Německo – personalizovaný poměrný systém, 598 členů (299 v 1.mandátových obvodech, 299 kompenzačních = dokonalá proporcionalita), chybně řazen mezi smíšené, protože výsledky v počtech mandátů přesně odpovídají zisku kandidátních listin a vliv 1 mandátových obvodů ( většinový prvek) neexistuje ( kromě převislých mandátů)

Nizozemí – 150 členů voleno proporčně, neexistuje vstupní klauzule, 1 volební obvod

Norsko – 165 členů voleno proporčně

Polsko – 460 členů voleno proporčně

Portugalsko – 230 členů voleno proporčně

Rakousko – 183 členů voleno proporčně

Rumunsko – 332 členů, 314 voleno proporčně, 18 mandátů pro etnické menšiny

Řecko – 300 členů, 5 voleno v 1 mandátových obvodech

San Marino – 60 členů voleno proporčně

Slovensko – 150 členů voleno proporčně v 1 obvodě

Slovinsko – 90 členů, 88 voleno proporčně, 2 zástupci etnických minorit

Srbsko a Černá hora – 126 členů voleno proporčně, z toho 91 v Srbsku

Španělsko – 350 členů voleno proporčně

Švédsko – 349 ( původně 350 ) voleno proporčně,

Švýcarsko – 200 členů voleno proporčně

Turecko – 550 členů voleno proporčně, vstupní klauzule 10% důsledkem toho propadlo 45% hlasů

Většinový systém

Abcházie( de facto) – 35 členů voleno v 1 mandátových obvodech

Bělorusko – 110 členů voleno v jednomandátových obvodech

Francie – 577 členů, 2 kolový systém otevřený – TRS ( Two Round System)

Velká Británie – 659 členů, jednomandátové obvody FPPT (First Past the Post)

Smíšené

Aby systém byl smíšený, každá užitá formule musí mít vliv na výsledek a zároveň se za její pomoci musí rozdělit minimálně 5% mandátů ( Německo nesplňuje ani jednu z podmínek)

Andorra – 28 členů, 14 voleno proporčně

Arménie – 131 členů, 56 v jednomandátových obvodech, zbytek proporčně

Gruzie – 235 členů, 75 v jednomandátových obvodech, 10 reprezentantů Abcházie

Itálie – 631 členů z toho 155 voleno proporčně

Litva – 141 členů, 71 v jednomandátových obvodech, 70 na listinnách, metoda volebního dělitele Saint – Lagüe

Maďarsko – velmi komplikovaný smíšený systém s většinovými účinky

Makedonie – 120 členů, 85 voleno v 1 mandátových obvodech, 35 proporčně

Monako – 24 členů, 16 listinný většinový systém, 8 proporčně

Rusko- 450, 225 většinově, 225 proporčně

Ukrajina - 450, 225 většinově, 225 proporčně

Ze zmíněného přehledu jde jednoznačně vyvodit závěr, že v evropských zemích (volebních prostorech) se preferuje proporční systém ( v 37 z 51) a s ním kladený důraz na reprezentativitu zákonodárných sborů. Jedinou výjimkou ze standardních zemí je Velká Británie, kde je volební systém odrazem historického vývoje. Pokud jde o Francii jedná se o dvoukolový systém, který má významně odlišné účinky než westminsterský model. Pokud jde o Itálii, změna systému byla důsledkem hluboké krize.

Zajímavou proměnnou je aditivní klauzule. Tento institut nacházíme v Rumunsku, Litvě, Polsku, Chorvatsku, Maďarsku, Slovinsku, Řecku ( 1974 – 1981), na Slovensku a v České republice. Jedná se tedy o země, které prožily diktátorské režimy. Naopak ve standardních a konsolidovaných demokraciích prvek nenajdeme a lze ho tedy právem považovat za naprosto neoprávněný.

Martin Riegl, 11.4.2005

 
Praha není jen Královská cesta
  Základní informace

Prevence stresu a pracovního vyhoření pro učitele
  Základní informace


Evropská unie pro studenty
  dokumenty grantu

Reforma veřejné správy
  Změna volby senátorů
  Přímá volba starostů

Film k projektu "Prevence stresu a pracovního vyhoření pro učitele"
Film
Video ze semináře "Prevence stresu a pracovního vyhoření, Seč 2007"
Video Seč 2007
Naše stránky podporují
Výzva k očistě české politiky od korupce
www.politikon.cz
 
 
Město PrahaSNK Evropští DemokratéBlue System